Rohož patří na pevný, rovný a čistý podklad bez ostrých zrn a bez
zbytků lepidla. Nerovnosti větší než několik milimetrů vyrovnejte samonivelační hmotou a nechte ji plně
vytvrdnout. Pod rohož dejte izolační desku s dostatečnou tloušťkou — bez ní teplo utíká do betonu a spotřeba roste. Důležité je také spočítat celkovou výšku skladby: izolace, rohož, lepidlo a dlažba musí sedět na práh a na odtok v prostoru sprchy. Právě tady vzniká druhý častý problém — zapomene se na dilataci a na to, že kolem stěn má zůstat volný proužek.
Měřte vždy v místě, kde bude roleta skutečně viset – u montáže na rám okna tedy šířku rámu včetně těsnění, u montáže do zdi šířku okenního výklenku nebo přesah, který chcete mít po
stranách. Šířku změřte na třech místech (nahoře, uprostřed, dole) a berte nejmenší hodnotu; u starších oken se rozměry běžně liší o několik milimetrů a roleta pak na jedné straně drhne. Výšku měřte od horní hrany upevnění po parapet nebo po podlahu, podle toho, kam má roleta dosahovat. Typická chyba je odečtení několika centimetrů „pro jistotu" – výsledkem je roleta, která visí vysoko a propouští světlo štěrbinou.
Při výběru se soustřeďte na tři parametry: výkon, rekuperační účinnost a hlučnost. Výkon se udává v kubických metrech za hodinu a měl by odpovídat objemu místnosti – pro běžnou ložnici stačí zařízení s nižším rozsahem, pro obývací pokoj s kuchyní sáhněte po vyšším. Účinnost zpětného získávání tepla rozhoduje o tom, kolik zaplatíte za dohřev přiváděného vzduchu v zimě. Hlučnost hledejte v decibelech při nejnižším stupni, protože právě na něj budete jednotku provozovat v noci. Filtr by měl být snadno vyměnitelný z interiéru, jinak vás údržba přestane bavit.
Lepení: lepidlo, spáry a váleček Použijte lepidlo určené výrobcem pro lepený korek, nanášejte ho zubovou stěrkou rovnoměrně a v množství, které dovolí desku přitlačit bez vytlačení lepidla do spár. Začněte od nejdelší stěny a první řadu vyrovnejte podle provázku nebo laseru. Desky klaďte na sraz, spáry v sousedních řadách posouvejte alespoň o třetinu délky. Po přitlačení přejeďte každou desku válečkem, aby se lepidlo rozprostřelo a nevznikly vzduchové kapsy. Přebytek lepidla setřete vlhkým hadrem okamžitě, po zaschnutí jde z povrchu těžko.
Kotvení rozhoduje víc než des
Výběr se zužuje na dva typy: korek s barevnou nebo lakovanou povrchovou úpravou a korek, který se po pokládce ještě ošetřuje. Pro byt s běžným provozem je praktičtější hotová povrchová úprava, protože odpadá další vrstva a snadněji se udržuje. Tloušťku volte podle zatížení — v obytných místnostech stačí tenčí desky, do chodby nebo kuchyně je lepší silnější vrstva. Desky nechte před pokládkou alespoň dva dny aklimatizovat v místnosti, kde se budou lepit, rozložené a v původním obalu.
Nejčastější chybou je svépomocná výměna nebo přenastavení vodoměru bez vědomí provozovatele. Porušená plomba se řeší jako neoprávněný zásah do měřidla a může vést k doměření spotřeby podle odhadu, což bývá výrazně dražší než řádná výměna. Další častou chybou je podpis protokolu bez kontroly stavu měřidla nebo převzetí přístroje, který nemá platné ověření. Pozor také na montáž na místě, kde je vodoměr vystaven mrazu nebo mechanickému namáhání; tím se zkracuje jeho životnost a vznikají zbytečné komplikace při reklamaci.
Korková podlaha
úložné prostory v malém bytě bytě působí teple a tlumí kročejový hluk, ale lepený korek není produkt, který položíte za odpoledne bez přípravy. Rozhodující je podklad. Betonová mazanina musí být vyzrálá, suchá a pevná, bez práškového povrchu a bez zbytků oleje či barev. Vlhkost změřte vlhkoměrem; pokud je vyšší, než výrobce lepidla připouští, nejdřív aplikujte sanační nátěr nebo parotěsnou zábranu. Vyrovnejte výškové rozdíly samonivelační stěrkou a nechte ji vytvrdnout podle návodu. Na dřevěnou podlahu se lepí jen tehdy, je-li stabilní a bez pružení.
Typické chyby se opakují: pokládka na nedostatečně vyschlý podklad, příliš silná vrstva lepidla a spěch při přitlačování. Další častou chybou je pokládka bez dilatace u stěn — korek pracuje s vlhkostí a bez mezery u obvodu se může vlnit. Nechte proto po obvodu mezeru podle doporučení výrobce a zakryjte ji lištou, která se nepřipevňuje napevno do podlahy. V místnostech s vodou, jako je koupelna, korek nelepte, pokud výrobce výslovně neuvádí, že je pro takové prostředí vhodný.
Po položení nechte podlahu klidně schnout, obvykle alespoň den, než na ni postavíte nábytek. První čištění provádějte suchým nebo mírně vlhkým způsobem, nikdy ne mokrým vytíráním. Při správné přípravě a trpělivém lepení vydrží korková podlaha v bytě dlouho a její hlavní přednost — ticho a měkký došlap — zůstane zachována.